Archeologické léto na Kroměřížsku
Oblíbená prázdninová akce Archeologické léto je tady! Odborníci z Archeologických ústavů AV ČR a několika desítek dalších institucí zvou na návštěvu atraktivních archeologických lokalit a míst se zajímavou a mnohdy tajemnou historií. Od června můžete společně s nimi prozkoumat přes 90 atraktivních lokalit s výběrem z více než 250 komentovaných prohlídek na celém území ČR. Na území Kroměřížska se letos zapojí do této akce archeologické lokality – Hrad Cimburk, Mohylník Jarohněvice, Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman a hradiště Hostýn.
.
HRAD CIMBURK
Hrad Nový Cimburk, vystavěný ve stylu francouzské gotiky, založil Bernard z Cimburka mezi lety 1327–1333 po získání území nad stupavským povodím. Už roku 1350 byl obléhán vojskem markraběte Jana Jindřicha, který hrad později získal a zahájil jeho přestavbu, dokončenou za jeho syna Jošta. Kvůli finančním potížím byl hrad často zastavován a střídal majitele, například Čeňka z Drahotuš nebo Voka z Holštejna, který jej získal násilným přepadem.
V první polovině 15. století byl Cimburk významnou pevností, i když byl pravděpodobně poškozen husity. Poté přešel do držení pánů z Vartnova. Za česko-uherských válek byl roku 1468 dobyt Matyášem Korvínem, přičemž v té době došlo i k rozsáhlé přestavbě opevnění. V závěru 15. století se majitelé často střídali, až se na počátku 16. století stal hrad dědičným majetkem Viléma z Víckova. Ten se zasloužil o jeho hospodářský rozvoj i modernizaci opevnění, například výstavbou bašt a úpravou vstupu.
Po jeho smrti roku 1550 panství zdědili příbuzní, ale roku 1569 byl prodán. Následující majitelé hrad výrazně zadlužili. Za stavovského povstání byl majetek Gabrielu Horeckému zkonfiskován, po roce 1621 mu však byl vrácen. Roku 1623 byl Cimburk dobyt vojskem sedmihradského knížete Gábora Betlena a majitel se musel vykoupit vysokým výkupným. Další útok přišel roku 1645 od Švédů, hrad však odolal.
V druhé polovině 17. století ztratil Cimburk svůj vojenský význam, sloužil už jen hospodářským účelům a postupně chátral. Po roce 1683 byl opuštěn a roku 1709 je již uváděn jako pustý, čímž se uzavírá jeho aktivní historie.
Archeologické výzkumy
V 70. letech prováděl Jan Coufalík (bývalý pracovník muzea) povrchové sběry pod hradem. Podařilo se mu vytvořit sbírku o více než 5 000 kusech fragmentů keramiky, kachlů, fajánse, skla, železných předmětů, kostí a dalších artefaktů. Sběry prováděl na hradbách a v nejbližším okolí zříceniny hradu Cimburk u Koryčan. Bohužel tento fond neobsahuje informace o přesném uložení nálezů, takže se můžeme pouze domnívat, kde se původně nacházely. Největší část sbírky tvoří keramické kachle, druhou nejpočetnější skupinu představuje užitková keramika.
Původní archeologické dohledy prováděl NPÚ Kroměříž, od roku 2018 jsou realizovány archeologické výzkumy pod záštitou Muzea Kroměřížska, p. o. V roce 2018 se výzkum přesunul do paláce, kde se však nepodařilo získat žádné významné poznatky. V letech 2022–2023 se výzkum přesunul k SZ parkánové hradbě u polygonální bašty, kde se podařilo odhalit počátek i zánik násypových vrstev u hradby.
Roku 2024 se práce přesunuly do okolí bergfritu, kde se v rámci konzervace zdiva v jeho horních partiích podařilo objevit původní pochozí vrstvu na samém vrcholu ochozu. Ve stejném roce až dosud probíhají konzervační práce a archeologický výzkum na J baště, která se v 50. a 60. letech minulého století sesunula.
Komentované prohlídky se konají 10. června a 2. září – oba termíny jsou již obsazené.
.
MOHYLNÍK JAROHNĚVICE
Východně od obce Jarohněvice, v lese, který zabírá obora Hvězda, se nachází mohylové pohřebiště z raného středověku. Mohyly byly prozkoumány již v roce 1884 otcem moravské archeologie Jindřichem Wankelem a F. Přikrylem. Celkem bylo v té době prozkoumáno 17 mohyl. Mrtví byly uloženi na zádech s hlavou k západu a k milodarům patřily keramické nádoby, železné nože, ostruhy a další předměty. Z ženských hrobů pochází též náušnice. Nálezy byly uloženy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.
Okolí Kroměříže je obecně velmi bohaté na archeologické doklady minulosti. Nejinak je tomu i na katastrálním území Jarohněvic, proto si povíme též o dalším pravěkém a středověkém osídlení v okolí. Ať už jde o sídliště kultury lengyelské z mladšího neolitu (cca 4500 př. n. l.), hradisko z mladší doby bronzové (cca 1300 př. n. l.) nebo pohřebiště z mladší doby římské (4. století n. l.).
Komentované prohlídky se konají 1. července od 16 hodin a 12. srpna také od 16 hodin.
Místo srazu: U vlakového nádraží v Jarohněvicích. Parkování je možné podél silnice pod nádražím (viz mapa) – parkujte prosím pouze na jedné straně aby byl umožněn průjezd vozidel.
Rezervovat prohlídku můžete ZDE.
Foto: Archeologické léto
.
HRADISKO SV. KLIMENTA U OSVĚTIMAN
Hradisko sv. Klimenta u obce Osvětimany je pozoruhodným místem svázaným s raným středověkem na Moravě a jeho následnou lidovou tradicí. Lokalita je z písemných pramenů známá již z roku 1358, a to v souvislosti se založením augustiniánského probošství. V zakládací listině je zmiňována starší církevní stavba, která v době fundace proboštství již na lokalitě stála. To spolu s živou velkomoravskou tradicí vážící se ke hradisku sv. Klimenta podnítilo vznik řady legend a mýtů. V lidovém podání je původní kostel interpretován také jako kněžské učiliště, krátkodobé útočiště pro ostatky sv. Klimenta a místo uložení ostatků věrozvěsta Metoděje. Archeologicky se ovšem nic z toho doložit nepodařilo. Doposud není jednoznačně prokázána existence velkomoravské zděné stavby na této lokalitě, existují k ní však indicie v podobě nálezu zlatého solidu (dle ražebního lesku by mohl souviset s hrobem) a stop omítkové malty v uzavřených středohradištních objektech. Nad složitým stavebně-historickým vývojem stavby kostela nepanuje shoda ani mezi archeology a historiky umění. Stavební vývoj kostela, stejně tak jako jeho datování, stáří opevnění i celé lokality jsou prozatím nejasné. Nálezová situace hradiska sv. Klimenta je velmi složitá. Je daná možnou starší fází osídlení, existencí augustiniánského probošství, fungujícího ve druhé polovině 14. až první třetině 15. století, ale i nejrůznějšími amatérskými výkopy vedenými a oživovanými cyrilometodějskou tradicí. Značná odloučenost lokality od soudobého osídlení v nivě řeky Moravy, odlehlost od staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace a zároveň absence nálezů, které by naznačovaly pobyt mnišské komunity (křížky, kaptorgy, styly atp.) nebo pobyt elit, naznačují, že hradisko mohlo být využito například jako refugium v době nebezpečí.
Komentované prohlídky se konají 12. července od 15 hodin a 30. srpna také od 15 hodin. Oba termíny jsou již obsazené
Místo srazu: Klimentský potok, rozcestí – malé parkoviště u silnice, na západní straně pod hradiskem, trasa zelené turistické značky a Cyrilometodějské stezky.
.
HRADIŠTĚ HOSTÝN
Vrch Hostýn je znám především jako významné mariánské poutní místo, z pohledu archeologie jde ovšem zároveň o jedno z nejvýznamnějších pravěkých hradišť na Moravě. Rozsáhlé opevnění s několikráte přestavovanou monumentální bránou pochází z mladší doby bronzové (12. – 10. stol. př. n. l.), intenzivní osídlení zde pochází i ze starší a mladší doby železné (7. – 1 stol. př. n. l.), kdy se zde nacházela významná keltská osada. Poznávání minulosti Hostýna je úzce spojeno s počátky archeologie na Moravě, zasáhla do něj řada regionálních osobností, a stal se i podstatným předmětem sporu o „rukopisy“. Moderní výzkumy od 70. let 20. století umožnily upřesnit historii osídlení této krajinné dominanty, vzhledem k rozsahu hradiště je třeba počítat s komentovanou procházkou o délce přibližně jedné hodiny se startem na nejvyšším vrcholu, u rozhledny.
Komentované prohlídky se konají 10. července od 13 hodin a 17. července také od 13 hodin.
Místo srazu: Před rozhlednou. Vozidlo lze nechat na nádraží, odkud vyráží 12:02 bus č. 242 který vás vyveze až nahoru na hradiště.
Rezervovat prohlídku můžete ZDE.
Dobový snímek zachycující archeologický výzkum na ploše hradiště.
Informace k dalším zajímavým lokalitám po celé České republice najdete na webových stránkách www.archeologickeleto.cz.
.