První společnou výstavu Make Some Space fotografky Libuše Jarcovjákové a jejího otce, malíře a grafika Vladimíra Jarcovjáka bude hostit v termínu 16. září –17. listopadu 2025 Kolektiv.Haus ve Zlíně. V architektonicky zajímavém prostoru bývalé jídelny v přízemí kolektivního domu se díla obou umělců setkají v dialogu, který propojuje osobní zkušenost s vizuálním uvažováním napříč generacemi i médii.

K výstavě je připravený bohatý doprovodný program, včetně projekce dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který bude letos za Česko bojovat o Oscara.

Libuši Jarcovjákovou a Vladimíra Jarcovjáka spojuje osobitost, odvaha jít mimo hlavní proud, umění zachytit svět bez kompromisů. A právě se Zlínem je rodina Jarcovjákových spojena po několik generací. Dědeček Josef Jarcovják tady působil jako stavitel a jeho vila se stala důležitým místem pro dětství obou umělců. Výstava Make Some Space je tak zároveň návratem ke kořenům i pokusem vytvořit prostor – pro dialog, pro blízkost, ale i pro odstup.

Libuše Jarcovjaková, kterou Deník N zařadil mezi nejvýznamnější umělce roku 2024, představí sérii fotografií Tam a tady, v noci, ve dne, která vznikala nejen během jednoho měsíce trvání uměleckého sympozia v Mikulově, ale i na různých místech Evropy. Autorka ji vytvářela v období intenzivního pracovního vytížení spojeného s uvedením dokumentárního filmu Ještě nejsem, kým chci být. Fotografie budou doplněné deníkovými záznamy, které zachycují fragmenty každodennosti s typickou syrovostí, intimitou a pozorností k detailu.

Výstava zpřístupní také méně známou část tvorby Vladimíra Jarcovjáka. Těžiště autorovy tvorby je především na pomezí malby, kresby a grafiky. Výstava ale představí objekty vzniklé intuitivní prací s běžnými, často opomíjenými materiály. Tyto prostorové kompozice ukazují autorovu citlivost ke struktuře a formě a rozšiřují jeho výtvarný jazyk směrem k materiálové a prostorové expresi. V kombinaci s dílem jeho dcery vzniká svět, kde se intimní a formální roviny vzájemně doplňují i zpochybňují.

Běžná otevírací doba výstavy:

čt – ne, vždy od 14.00 do 18.00 hodin

  1. září v 18.00 vernisáž
  2. září v 18.00 beseda s Libuší Jarcovjákovou
  3. září v 19.00 performativní čtení deníkových záznamů Libuše Jarcovjákové
  4. října v 18.00 Dny architektury: Ženský element v architektuře současného Zlína / beseda
  5. října v 19.00 Petra Hermanová / koncert ve spolupráci s hudebními cenami Vinyla
  6. listopadu v 19.00 Ještě nejsem, kým chci být / projekce dokumentu o Libuši Jarcovjákové, který bude za Česko letos bojovat o Oscara, s besedou
  7. listopadu v 19.30 Corpora sonantia/Znějící tělesa – CrewCollective / tanec
  8. 11. dernisáž – mimořádně otevřeno i v pondělí při příležitosti výročí “něžné revoluce”

Libuše Jarcovjáková je současná česká fotografka, pedagožka, legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Nefotí svět tak, jak bychom ho chtěli vidět, ale takový, jaký skutečně je – syrový, neuhlazený, plný emocí. Její snímky jsou jako útržky vzpomínek. Zachytila noční bary v socialistické Praze, život LGBTQ+ komunity, romské osady i vlastní exil v Berlíně 80. let. Její fotografie nejsou jen dokumentem, ale i autentickou zpovědí, která odhaluje křehkost, touhu po svobodě i krásu v nedokonalosti. Bez příkras, bez sentimentu, s brutální upřímností.

Vladimír Jarcovják byl malíř, grafik a restaurátor. Narodil se ve Zlíně. Jako poválečný žák Emila Filly a člen umělecké skupiny Trasa 54 se vydal vlastní cestou malířského výrazu – stejně jako jeho dcera později ve fotografii. On pracoval s barvou jako nositelem emocí, exprese a duchovního obsahu, ona většinou s černobílým kontrastem syrové reality. Zatímco Vladimír hledal inspiraci v historii a symbolice, Libuše dokumentuje přítomný okamžik – oba ale sdílí hluboký výtvarný cit a touhu po autentickém vyjádření. Svými díly je zastoupen v řadě prestižních a veřejných sbírek v České republice a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Je rovněž autorem desítky realizací v architektuře.

Zdroj: https://www.vychodni-morava.cz/

,