V zimním čase prožíváme na Slovácku masopustní období. Čas provoněný koblihami, slaninou i ovocnou pálenkou. Čas zabijaček i lidového veselí plný plesů, tanců a zpěvu, který vrcholí fašankovými obchůzkami. Masopustní období začíná svátkem Tří králů a končí v úterý před Popeleční středou.

Fašankové obchůzky masek

Bujarost a veselí provází fašank odpradávna a některé zvyky přežívají dodnes. Ulicemi obcí a měst prochází průvody pestrobarevných masek a krojovaných fašančárů za zpěvu písní a doprovodu hudecké muziky. Fašankový průvod vede nejčastěji postava šaška, medvědáře či policajta, který nese šavli. Za ním kráčí hudecká muzika nebo harmonikář, nechybí ani ozembouch. Za zpěvu fašankových písní putuje průvod dům od domu. Hospodyně nabízejí uzeniny, koblihy, boží milosti a jiné obřadní pečivo a hospodář napichuje na šavli kus slaniny jako symbol hojnosti.

Maskované postavy se v průběhu let mění. Tradičně představují řemeslníky, cikánku, komedianty, medvědáře či zvířata, ale objevují se i soudobé postavy. Každá maska měla v minulosti svou symboliku – obřadní funkcí zvířecích masek bylo zajištění zdraví a prosperity v hospodářském i rodinném životě. Medvěd vedený medvědářem vyzýval k tanci ženy a dívky, aby byla zajištěna jejich plodnost.

Mečový tanec a pochovávání basy

Obchůzkové obyčeje mají za své mužská chasa, tanečníci podšabláři v čele s gazdou, kteří tančí s šavlemi archaický mužský mečový tanec podšable. Masopustní mečové tance na Uherskobrodsku jsou zapsány na seznam nemateriálního kulturního dědictví České republiky. Tradice mečových tanců se do dnešní doby udržela v obcích Strání, Komňa a Bystřice pod Lopeníkem.

Společným prvkem tanců je řetězová a kruhová forma. V jednotlivých obcích se pak liší podoba tanečníků i tanečních figur. Ve Strání jej tancuje vždy pětice mužů s dřevěnými šavlemi. Obchůzku řídí postava gazdy, který nosí dřevěný rožeň s napichnutými darovanými naturáliemi. V Komni se jedná o typicky pomalovanou skupinu tanečníků – skakúnů s vonicemi na klopách černých kabátů a šátkem kolem pasu. V Bystřici pod Lopeníkem mají tanečníci klobouk s péry a turecký šátek kolem pasu a přes ramena.

Vrcholem poslední fašankové zábavy je parodie pochovávání basy, kterou nesou chlapci na márách nebo žebříku zahalenou do smutečního šatu. Ve formě litanie a pohřebního oplakávání pozůstalých je kritizována současná společenská scéna v zemi a omílají se neúspěchy v rámci vesnické komunity.

FAŠANK ve Strání – festival masopustních tradic

Jedním z nejznámějších a největších festivalů masopustních tradic v České republice je Festival masopustních tradic FAŠANK ve Strání, který se zde koná od roku 1987. Bohatý program zahrnuje fašankovou obchůzku, mečový tanec Pod šable, folklorní vystoupení i program v místních sklárnách. V letošním roce se Fašank ve Strání koná ve dnech 13. – 17. února.

Masopust chutná sladce

K masopustu neodmyslitelně patří také tradiční pokrmy, především koblihy a boží milosti. Máte na ně chuť? Připravte si je podle Kuchařky tradičních pokrmů na Slovácku, kterou zakoupíte v obchůdku Tradiční výrobek Slovácka na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti nebo on-line.

Kde se v roce 2026 konají fašankové obchůzky?

V přehledu níže jsme pro vás sepsaly všechny fašankové obchůzky. Je jen na vás, který kout Slovácka navštívíte.

Zdroj: https://www.slovacko.cz/

,

.