Po více než 200 letech se v roce 2025 Bojkovice při vavřineckých hodech pokusí rekonstruovat starý obyčej – tzv. chytání Kuruců, který se podobá jízdě králů, jak ji známe např. z Vlčnova či Hluku.

V neděli 10. srpna 2025 se ve 14 hodin seřadí průvod u sokolovny a projde Mánesovou a Sušilovou ulicí kolem budovy městského úřadu. U muzea se stočí na Černíkovu ulici a bude směřovat na Tillichovo náměstí. V popředí průvodu pojede žebřiňák tažený koněm.  Na něm bude sedět mládenec v dívčím kroji. Ten představuje nejkrásnější pannu, kterou vedou Kuruci oblečení v bílých prostěradlech do kláštera a prosí pro ni o dary na cestu. O kus dál za nimi bude 12 mládenců, první dva – trubači pojedou na koních a za nimi další s prapory se budou tázat lidí, kudy jeli Kuruci a kam odvezli jejich krásnou dívku. Mládenci dohoní Kuruce na náměstí, kde je obklíčí a zatančí kolem nich šavlový tanec. Následně budou Kuruci prosit pana starostu o smilování. Ten jim vyhoví za předpokladu, že si Kuruci zatančí s místními dívkami. Od Bojkovjanů i přespolních se očekává, že se zapojí do průvodu, na několika zastávkách podarují Kuruce i mládence drobným občerstvením, dárky, či penězi.

Žebřiňák i koně budou nazdobeni krušpánkem, stuhami, šátky a růžemi z krepového papíru, jejichž výroby se zhostily bojkovské seniorky. Vůz bude pokrytý volskými kůžemi, které připomenou to, že při tomto zvyku v dávné minulosti vedli Kuruci pannu sedící na volovi.

Hlavní tíha starostí s přípravou celé akce leží u letošního 1. ročníku na bedrech FS Světlovánek, který organizuje samotný průvod a také vystoupení na Tillichově náměstí, při kterém budou Kuruci vzati na milost. Protože v Bojkovicích nejsou dochované původní kroje, celá akce se odehraje v komenských krojích, jednak v podobě z roku 1954 a také ve variantě, která vznikla letos pod odborným dohledem Marty Kondrové, etnografky ze Slováckého muzea, s využitím dochovaných součástek komenského kroje v Moravském zemském muzeu v Brně a v neposlední řadě také v Muzeu Bojkovska.

Dospěláckou a mládežnickou skupinu Světlovánku budou doprovázet cimbálové muziky Bojkovjan a Koménka. A kdo bude představovat pannu, kterou Kuruci unášejí do kláštera? Ačkoliv by jí měl být hoch mladší 16 let, byl pro první ročník obnoveného obyčeje vybrán již o něco starší Viktor Ogrodník, člen mládežnické složky Světlovánku.

Hody v Bojkovicích

Hody jsou slavností, která se váže k patronovi místního kostela, jehož svátek bylo třeba náležitě uctít. V Bojkovicích se kostel s farou poprvé připomíná v roce 1408. Tehdy stál v Bojkovicích malý gotický kostelík, který byl zasvěcen sv. Jiří, jehož svátek je slaven 24 dubna. Několik fragmentů z této stavby je dodnes uchováváno v Muzeu Bojkovska. V letech 1651-1655 vyrostl v městečku zásluhou majitele světlovského panství a zároveň moravského zemského hejtmana Gabriela Serenyiho pozdně renesanční chrám.

K dosavadnímu zasvěcení sv. Jiří byl přidán jako další patron sv. Vavřinec, jehož svátek slavíme 10. srpna. Tato úprava patrocinia zřejmě souvisela s tím, že tehdejší bojkovský farář se jmenoval Vavřinec Urtika. Přestože dodnes kostel nese dvojí zasvěcení, postupně převážila úcta k sv. Vavřinci a na jeho svátek se také pravidelně slavívaly hody, k nimž se váže i obyčej „chytání Kuruců“.

Hody, stejně jako ostatní lidové slavnosti, zahajoval purkmistrem odevzdáním práva – tzv. ferule do rukou prvního stárka. Hody byly největším svátkem ze všech, které se v Bojkovicích konávaly. Začínaly se slavit již v předvečer svátku sv. Vavřince právě obyčejem „chytání Kuruců“. Pět chlapců zahalených v bílých prostěradlech vedlo vola, na němž seděl hoch oblečený v dívčích šatech. Procházeli celým městečkem dům od domu a písní prosili o dárek pro krásnou pannu, která směřuje do kláštera.

Co obyčej “chytání Kuruců” obsahoval? Kdy tento zvyk asi zanikl? Kdo objevil dokument z 18. století, v němž je zvyk popsaný? Jak vypadal náš kraj za vpádů Kuruců? A proč se v Bojkovicích hody moc neslavily? To vše se lidé dozví při přednášce v pátek 8. srpna v 17 hod. v Muzeu Bojkovska. Během povídání Tomáše Hamrlíka si bude možno originál listiny prohlédnout.

.

Zdroj: https://www.vychodni-morava.cz/